Jin­dři­cho­hra­deč­tí hudeb­ní­ci v tom­to roce spo­ji­li své síly a roz­hod­li se pro­vést dílo, kte­ré je obrov­ské svým roz­sa­hem i nároč­nos­tí. Pro uve­de­ní bylo vybrá­no Requi­em Wol­f­gan­ga Ama­dea Mozar­ta. Ačko­li je Requi­em záduš­ní mší, kte­rá je v kato­lic­ké litur­gii slou­že­na jako sou­část pohřeb­ních obřa­dů či při pří­le­ži­tos­ti zvlášt­ní vzpo­mín­ky na zemře­lé­ho, v tom­to kon­krét­ním pří­pa­dě se jed­ná o hud­bu, kte­rá není vůbec smut­ná, spí­še bychom ji moh­li ozna­čit za vzne­še­nou či slav­nost­ní. Čás­ti této Mozar­to­vy sklad­by byly vyu­ži­ty i jako scé­nic­ká hud­ba ve For­ma­no­vě fil­mu Ama­de­us, pro­to bude mno­ha poslu­cha­čům pově­do­má. Sklad­ba je zají­ma­vá i tím, že její vznik je opře­den rouš­kou tajem­ství. Kdo byl záhad­ný objed­na­va­tel? Zemřel Mozart na horeč­na­té one­moc­ně­ní, nebo byl otrá­ven? Před­sta­vi­vost kaž­dé­ho z nás může být popuš­tě­na z uzdy. V kaž­dém pří­pa­dě však Mozart nesti­hl sklad­bu zkom­po­no­vat celou, ale asi jen dvě tře­ti­ny, zby­tek dopsal jeho žák Franz Xaver Süssma­yr. Na pří­pra­vě této nád­her­né sklad­by se podí­lí Jin­dři­cho­hra­dec­ký sym­fo­nic­ký orchestr, pěvec­ké sbo­ry Sme­ta­na, YMCA Jakou­bek a Chrá­mo­vý sbor Ada­ma Mich­ny. Chys­tá se tedy monu­men­tál­ní pro­ve­de­ní, na kte­rém se sejde téměř stov­ka hra­dec­kých ama­tér­ských hudeb­ní­ků. Diri­gen­tem bude Solon Kla­das, kte­rý pochá­zí z kyper­ské­ho Limas­so­lu. Vystu­do­val Peda­go­gic­kou fakul­tu UK v Pra­ze v obo­rech Hudeb­ní výcho­va a sbo­ro­vé diri­go­vá­ní, po dobu stu­dií půso­bil jako sbor­mis­tr i peda­gog. V roce 2006 se vrá­til na Kypr, kde půso­bí na katedře hud­by Uni­ver­zi­ty v Nikó­sii a na Stát­ní hudeb­ní ško­le v Limas­so­lu. Jako diri­gent spo­lu­pra­cu­je s něko­li­ka evrop­ský­mi orchest­ry. Sólo­vých par­tů se zhos­tí sopra­nist­ka Eva Kýva­lo­vá, alt Jar­mi­la Kosi­no­vá, tenor Ondřej Socha a bas zazpí­vá Mar­tin Vodráž­ka. Jin­dři­cho­hra­dec­ký sym­fo­nic­ký orchestr byl zalo­žen v roce 1998. Věnu­je se zejmé­na kla­sic­ké hud­bě od baro­ka až po sou­do­bou hud­bu, ale do svých pro­gra­mů zařa­zu­je i fil­mo­vé a muzi­ká­lo­vé melo­die a sklad­by tzv. vyš­ší­ho popu­lá­ru. Vzni­kl jako usku­pe­ní nejen pro ama­tér­ské muzi­kan­ty a absol­ven­ty míst­ní ZUŠ, ale mezi čle­ny se najdou i pro­fe­si­o­nál­ní hudeb­ní­ci. JHSO vel­mi rád spo­lu­pra­cu­je s mla­dý­mi inter­pre­ty a diri­gen­ty. Smí­še­ný pěvec­ký sbor Sme­ta­na má tra­di­ci více než 150 let, jež nava­zu­je na akti­vi­ty muž­ské­ho sbo­ru Čer­nín a žen­ské­ho sbo­ru Slá­vy dce­ra. V sou­čas­né době je sbor­mis­trem pan Ště­pán Štru­pl. Reper­toá­ro­vě není sbor vyhra­ně­ný a pro­gram kon­cer­tů je vždy pes­t­rý. Od PS Sme­ta­na si mohou poslu­cha­či poslech­nout duchov­ní hud­bu, lido­vé pís­ně, sbo­ry z oper, tzv. vyš­ší popu­lár a jiné. YMCA Jakou­bek vzni­kl začát­kem roku 1990, v roce 1996 se Jakou­bek stal sou­čás­tí Míst­ní­ho sdru­že­ní YMCA v Jin­dři­cho­vě Hrad­ci. Na začát­ku se sbor ori­en­to­val pou­ze na křes­ťan­skou duchov­ní hud­bu, tepr­ve poz­dě­ji se pro­sa­di­ly čer­noš­ské spi­ri­tu­á­ly, bez kte­rých si Jakou­bek v sou­čas­né době již sko­ro neu­mí­me před­sta­vit. Sbor pra­cu­je pod vede­ním Jaro­sla­va Hoj­né­ho. Chrá­mo­vý sbor Ada­ma Mich­ny obno­vil svou čin­nost v roce 1990. Jeho hlav­ním cílem je nácvik a pro­vo­zo­vá­ní litur­gic­ké duchov­ní hud­by, kte­rá je vhod­ná k dopro­vá­ze­ní řím­sko­ka­to­lic­kých boho­slu­žeb. V sou­čas­nos­ti sbor řídí Tomáš Petrů .