»

Historie

Jin­dři­cho­hra­dec­ký sym­fo­nic­ký orchestr z. s. byl zalo­žen roku 1998 z popu­du Pet­ra Baje­ra, kte­rý byl něko­lik let diri­gen­tem orchest­ru, a Bohu­mi­la Komín­ka, kte­rý se o orchestr sta­ral 10 let v roli jed­na­te­le. Na jeho prá­ci pak ply­nu­le navá­zal Daniel Smejkal.

Orchestr začí­nal s díly barok­ních skla­da­te­lů a obdo­bí rané­ho kla­si­cis­mu. Poz­dě­ji se reper­toár začal roz­ši­řo­vat a dnes si naši poslu­cha­či mohou vyslech­nout díla od již zmi­ňo­va­né­ho baro­ka až po skla­da­tel­ské poči­ny 1. polo­vi­ny 20. sto­le­tí. Mezi skla­da­te­li tak nechy­bí J. S. Bach, G. F. Hän­del, W. A. Mozart, L. van Beetho­ven, M. P. Musor­gskij, A. Dvo­řák, S. Rachma­ni­nov, L. Janá­ček, samo­zřej­mě nemů­že­me zapo­me­nout ani na naše­ho rodá­ka A. V. Mich­nu z Otra­do­vic. JHSO se nevy­hý­bá ani skladbám tzv. vyš­ší­ho popu­lá­ru, s vel­kou chu­tí si čle­no­vé orchest­ru také vždy zahra­jí růz­né fil­mo­vé a muzi­ká­lo­vé melo­die. Vzhle­dem k tomu, že orchestr v minu­los­ti pořá­dal ple­sy, hrá­li jsme i růz­né pís­ně k tan­ci. V roce 2010 zís­kal orchestr cen­nou zku­še­nost s hud­bou inspi­ro­va­nou lido­vý­mi melo­di­e­mi Kyp­ru. Z toho­to výčtu vyplý­vá, že reper­toá­ro­vý roz­sah orchest­ru je vel­mi široký.

Člen­ská základ­na orchest­ru se neu­stá­le obmě­ňu­je. Stá­le v orchest­ru půso­bí ješ­tě i něko­lik zaklá­da­jí­cích čle­nů, ale mno­ho hrá­čů se již vymě­ni­lo. Čle­ny orchest­ru jsou ama­térští hudeb­ní­ci, ale najdou se mezi námi i pro­fe­si­o­ná­lo­vé. Smys­lem orchest­ru bylo od začát­ku dávat pro­stor mla­dým začí­na­jí­cím hrá­čům, absol­ven­tům ZUŠ, stu­den­tům kon­zer­va­to­ří a dal­ších hudeb­ních škol. Jsme rádi, že mezi nás neu­stá­le při­chá­ze­jí dal­ší šikov­ní mla­dí hráči.

Po odcho­du Pet­ra Baje­ra orchestr spo­lu­pra­co­val s něko­li­ka diri­gen­ty, až jsme se setka­li s Petrem Píšou, ten řídil JHSO něko­lik let a orchestr pod jeho tak­tov­kou udě­lal vel­ký kus dob­ré prá­ce. V posled­ních letech pak spo­lu­pra­cu­je­me s mno­ha mla­dý­mi diri­gen­ty, obvykle stu­den­ty diri­go­vá­ní. Tak se JHSO setkal s Andre­ou Krau­so­vou, býva­lou vio­lon­cel­list­kou orchest­ru, Janem Steye­rem, Solo­nem Kla­da­sem, Janem Bubá­kem. Z posled­ní doby je tře­ba při­po­me­nout Voj­tě­cha Jou­zu, Valen­ti­nu Shukli­nu, či Mar­ka Šedi­vé­ho. Pro orchestr je vel­kým obo­ha­ce­ním, že může čer­pat ze zku­še­nos­tí a nad­še­ní těch­to lidí.

JHSO dává pří­le­ži­tost i mno­ha mla­dým sólis­tům, instru­men­ta­lis­tům i zpě­vá­kům. Někte­ří z nich jsou čle­ny orchest­ru, někte­ří se jimi násled­ně sta­li a jiní pou­ze hos­tu­jí. Orchestr také spo­lu­pra­cu­je s míst­ní­mi sbo­ry, ať už to byl v minu­los­ti PS Sme­ta­na, nebo z posled­ní doby Zano­ty — sbor GVN, nebo YMCA Jakoubek.

Počet kon­cer­tů pro jin­dři­cho­hra­dec­ké poslu­cha­če se ustá­lil na pra­vi­del­ných čtyřech. JHSO se sna­ží pro své pří­z­niv­ce vybí­rat nejen zají­ma­vé sklad­by, ale i zají­ma­vé pro­sto­ry, jež nabí­zí sta­ro­by­lý Jin­dři­chův Hra­dec ( Rytíř­ský sál a nádvo­ří Stát­ní­ho hra­du a zám­ku, sál KD Střel­ni­ce, kap­le Máří Mag­da­lé­ny, či kos­tel Nane­be­vze­tí Pan­ny Marie). JHSO čas­to kon­cer­tu­je v růz­ných měs­tech Čes­ké repub­li­ky, vystu­pu­je však i v zahra­ni­čí, např. v Němec­ku, Rakous­ku, na Kypru.

Úspě­chy JHSO z minu­lých let záro­veň povzbu­zu­jí čle­ny k dal­ší umě­lec­ké prá­ci a dosa­že­ní dal­ších cílů.