Vojtěch Jouza (nar. 30. 8. 1966) studoval hru na hoboj na pražské konzervatoři ve třídě
prof. Františka Xavera Thuriho a na AMU ve třídě prof. Jiřího Mihuleho. Obor dirigování studoval na AMU u profesorů Tomáše Koutníka, Františka Vajnara, Petra Vronského, Hynka Farkače, Josefa Kuchinky, Leoše Svárovského, Charlese Olivieri-Munroea, Norberta Baxy, Jiřího Chvály a Lubomíra Mátla. V roce 1988 byl členem Mezinárodního mládežnického orchestru Gustava Mahlera, kde pracoval pod vedením Claudia Abbada, Manfreda Honecka, Jamesa Judda a Václava Neumanna. V letech 1989 — 1991 byl členem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK jako sólohráč na anglický roh a od roku 1992 je hobojistou České filharmonie.
V roce 1982 založil Pražský barokní soubor, kde působí jako hobojista, umělecký vedoucí a příležitostně také jako dirigent. Takto například provedl s Pražským barokním souborem Lamentace proroka Jeremiáše Jana Dismase Zelenky na festivalu Starý zákon v umění v roce 1995. Jako dirigent také nastudoval řadu děl J. S. Bacha a A. Vivaldiho a diriguje Pražský barokní soubor na jeho pravidelných zájezdech do Japonska. V roce 2007 provedl Vojtěch Jouza společně s Pražským barokním souborem a Pražským komorním sborem vlastní rekonstrukci Bachových Markových pašijí v cyklu České filharmonie. V roce 2008 v cyklu FOK Stará hudba provedl s těmito ansámbly Bachovo Velikonoční oratorium a v roce 2009 na závěrečném koncertu Velikonočního festivalu Missu Dei Patris Jana Dismase Zelenky.
V roce 1995 založil V. Jouza komorní sbor EN ARCHÉ, kde působí jako sbormistr a dirigent. V roce 2009 převzal vedení plzeňského pěveckého sboru Česká píseň.
Jako dirigent spolupracoval V. Jouza také s Českou filharmonií, Pražskou komorní filharmonií, Státní filharmonií Košice, s Pražským komorním sborem, Jihočeskou komorní filharmonií České Budějovice, Komorní filharmonií Pardubice, Plzeňskou filharmonií a Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně. S Komorním orchestrem Berg se podílel na nastudování oper Bohuslava Martinů Veselohra na mostě a Ženitba.